Vyšehrad
Approximate coordinates (gps): 50.06465 14.41809

Vyšehrad je historické opevnění na skále nad pravým břehem řeky Vltavy v Praze a taktéž stejnojmenná čtvrť na jihu správního obvodu a městské části Prahy 2, zaujímající jeho bezprostřední okolí. Váže se k němu řada pověstí z počátků českých dějin. Podle pověsti ho založil bájný kníže Krok. Vznikl jako knížecí hradiště ve druhé polovině 10. století. Koncem 11. století tady sídlil první český král Vratislav II. Při kostele sv. Petra a Pavla byla zřízena vyšehradská kapitula. Později se stal především pevností, střežící od jihu Prahu, rozsáhle barokně přebudovanou ve 2. polovině století 17. Od 15. do 19. století byl Vyšehrad s podhradím též samosprávným městem, do roku 1848 podřízeným vyšehradské kapitule a připojeným ku Praze roku 1883. V téže době došlo k přetvoření hřbitova při kostele sv. Petra a Pavla na pohřebiště zasloužilých českých osobností se Slavínem. Od roku 1962 je sadově upravený vyšehradský areál národní kulturní památkou. K roku 2001 zaujímalo katastrální území Vyšehradu rozlohu 36,26 ha a čítalo ve 114 domech 1 913 obyvatel.

Rotunda of St. Martin

Rotunda svatého Martina

Rotunda svatého Martina je nejstarší zachovaná stavba nacházející se v oblasti Vyšehradu a současně i nejstarší zachovaná rotunda na území hlavního města Prahy.Byla postavena za krále Vratislava II. (panoval v letech 1061 až 1092), tedy v poslední třetině 11. století. Zřejmě sloužila jako farní kostel vyšehradského předhradí.
Po vítězství husitů nad císařem Zikmundem v roce 1420 byly všechny církevní stavby na Vyšehradě zbourány. Uchoval se jen kapitulní chrám sv. Petra a Pavla a tato rotunda. V roce 1650 začal Ferdinand III. stavět vyšehradskou citadelu. Všechno obyvatelstvo bylo vystěhováno a rotunda sloužila jako prachárna, později jako skladiště. Osudu zbourání těsně unikla ještě jednou a to v roce 1841, kdy měla ustoupit stavbě silnice z Nového Města na Pankrác. Velkou zásluhu o její uchování má hrabě Karel Chotek. Musela však být částečně přestavěna, aby vchod nezasahoval do silnice. V roce 1845 rotundu zakoupila vyšehradská kapitula a nechala ji v letech 1878–80 obnovit podle návrhu architekta Antonína Bauma. Na jižní straně byl vytvořen novorománský portál podle motivů převzatých z Vyšehradského kodexu. Z téže inspirace vycházeli i Antonín König a Jan Heřman v nástěnné malbě Krista uvnitř rotundy. Novorománský oltář je ze sliveneckého mramoru a oltářní obraz vytvořil František Sequens.

Vysehrad tunnel

Vyšehradský tunel

Vyšehradský tunel je silniční tunel v Praze vedený skrz Vyšehradskou skálu, měří pouze 35 metrů a vybudován byl v letech 1903–1905 (otevřen byl 11. prosince 1904[1]). Tunel má jeden obousměrný tubus a není kromě osvětlení vybaven žádným technologickým zařízením. Tunelem prochází od roku 1910 tramvajová trať, silniční vozidla jsou svedena na tramvajový pás. V letech 1949–1967 tunelem vedla také trolejbusová trať z Pankráce na Václavské náměstí. Po západní straně tunelu vede úzký chodník (o šířce 1,30 metru[2]) oddělený od vozovky zábradlím. Po chodníku je v tomto tunelu vedena i cyklotrasa A2 s frekvencí ve špičce až 400 cyklistů za hodinu, dopravní značka však cyklistům přikazuje sesednout z kola. Přestože je tunel velmi krátký, jedná se o velmi důležitou dopravní stavbu, která umožňuje dopravu po pravém vltavském nábřeží mezi Novým Městem a Podolím. V případě uzavření tunelu (např. v roce 1975, od března do července 1982 a v listopadu 2008) náhradní hromadnou dopravu zajišťovaly lodě, jinak bylo nutno uzavírku objíždět přes Pankrác nebo přes Smíchov, při některých rekonstrukcích byl zachován i pěší průchod tunelem.

Vysehrad cemetery

Vyšehradský hřbitov

Vyšehradský hřbitov při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě je od 19. století pohřebiště nejvýznamnějších českých osobností. Kromě hrobů různých významných osobností a jejich rodin se zde na východní straně hřbitova nalézá společná hrobka nejvýznamnějších národních osobností – Slavín. Rozloha hřbitova činí 0,81 ha. Na pozemku se nachází i márnice a kaple. U vchodu na západní straně se nalézá samostatné oddělení, kde jsou pohřbeny řádové sestry (voršilky, bartolomějky, redemptoristky).Hřbitov byl na tomto místě již ve 13. století, přebudován na národní pohřebiště byl v roce 1869, kdy byly kolem hřbitova postaveny novorenesanční arkády. Hřbitov představoval výjimku mezi pražskými hřbitovy v tom, že zde bylo v roce 1785 zvláštním výnosem povoleno pohřbívání, ačkoliv ostatní hřbitovy u kostelů uvnitř města musely být zrušeny. Na přelomu 80. a 90. let 19. století pak byl postaven pomník Slavín. Proměnu hřbitova v „národní pohřebiště“ navrhl František Ladislav Rieger a zasloužil se o ni zejména Václav Štulc.

Basilica of St. Peter and Paul

Bazilika svatého Petra a Pavla

Bazilika svatého Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě je významná církevní a kulturní památka; při kostele byla už v době jeho vzniku založena kolegiátní kapitula.

Playground

Hřiště

Tématické hřiště na Vyšehradě. Samozřejmě jaké jiné téma než Vyšehrad by mělo mít..kouněte na 2 videjka

Statues

Sochy

Myslbekovy sochy z Palackého mostu přemístěné na Vyšehrad : Záboj a Slavoj , Přemysl a Libuše , Ctirad a Šárka , Lumír a Píseň